DESEO AZUL, CZ - Chovatelská stanice Kartouzských koček
 
250 84 Křenice, Česká Republika
Telefon: +420 608 727 776   
E-mail: deseoazul@seznam.cz   http://www.deseoazul.com
       



Kartouzská kočka (Chartreux)


Původ:

První zprávy o mohutných krátkosrstých kočkách s modrou srstí, které se vyskytovaly jak v Římě, tak ve Francii pocházejí ze 16. století. Plemenné jméno kartouzská kočka se poprvé objevilo v 18. století jako pojmenování pro modré krátkosrsté kočky, které bývaly často k vidění v Paříži, ale které původně pocházely z izolované horské oblasti Francie (Grande Chartreuse). V této oblasti sídlil již od 11. století mnišský řád kartuziánů, který si tyto kočky podle ústně tradovaných zpráv držel. I když je tato teorie pravděpodobná, nebyl nalezen žádný důkaz, který by potvrdil, že tomu tak skutečně bylo.

Kartouzská kočka se již v 19. století ukázala být jedním z oblíbených plemen, které bylo možno zhlédnout na prvních výstavách koček. Modré kočky se v této době těšily značné oblibě, protože vypadaly velice luxusně. Je však známo, že plemenitba těchto zvířat nebyla vždy rasově zcela čistá. To proto, že chovatelé přistupovali často ke vzájemnému křížení modrých koček, aniž by se ohlíželi na místo jejich původu. Stejně postupovali téměř se všemi ostatními modrými krátkosrstými plemeny. Teprve později si začali lépe uvědomovat existenci různých oblastí původu a chov krátkosrstých modrých koček začal probíhat více méně čistě. U kartouzské kočky byl čistý chov zahájen poměrně pozdě. Kartouzská kočka byla jako samostatné plemeno oficiálně uznána teprve v 80. letech 20. století.  Ve Francii, zemi původu, je tato kočka častým účastníkem výstav. V ostatních zemích, včetně České republiky, se s ní setkáváme méně často.

Povaha:

Kartouzská kočka je nenáročná, vyrovnaná a přátelská. Plemeno je poměrně klidné a milé a je pozitivně založeno. S ostatními kočkami vychází výborně, stejně tak se psy a dětmi. Je vyrovnaná, nenechá se snadno vyvést z míry. Není agresivní a je velmi tichá.

Péče:

Krátkou srst kartouzské kočky lze udržovat v dobrém stavu s minimem péče. Postačí kartáčování jednou týdně.

Vzhled:

Tělo

Kartouzská kočka je středně velká až velká, dobře osvalená a mohutně stavěná. Stojí poměrně vysoko na nohou a má také dost velké tlapky. Středně dlouhý ocas je u báze široký a na konci vybíhá do zakulacené špičky. Ocas položený na záda dosahuje až k důlku mezi lopatkami. Kocouři jsou výrazně mohutnější a větší než kočky.

Hlava

Hlava kartouzské kočky má tvar obráceného lichoběžníku a je o něco širší než delší. Hřbet nosu je rovný, široký a dlouhý a nemá stop. Uši jsou středně velké a na hlavě posazeny vysoko, což kočce propůjčuje výraz ostražitosti. Oči jsou velké, nesmí být příliš kulaté a jejich vnější koutky se lechce stáčejí nahoru. Dospělí kocouři mají výrazné kocouří tváře, které jsou pro tuto kočku typické.

Srst:

Kartouzská kočka má dvojitou lesklou srst s podsadou připomínající trochu vlnu. Srst nesmí přiléhat, nýbrž musí kvůli své hustotě mírně odstávat a je na omak měkká.

Zbarvení:

Kartouzská kočka se chová výhradně v modré barvě. Povoleny jsou všechny odstíny modré, od modrošedé po sytější modrošedou, ale přednost se dává kočkám s bledou barvou srsti. Na nose, polštářcích hmatových chlupů, zadní straně uší a na okrajích tlapek je srst zbarvena více do stříbrna. 

Barva očí je zlatožlutě měděná až jantarová (viditelně světlejší než sytě oranžová barva očí u modře zbarvené britské krátkosrsté kočky). Oči nesmí vykazovat nádech do zelena, avšak čím je kočka starší, tím světlejší odstín mohou její oči mít.

Zvláštnosti:

  • Většina koťat má při narození v srsti patrnou lehkou tabby kresbu, tzv. ghostmarking, ale ta se v průběhu dospívání ztrácí. Přibližně ve dvou a půl letech je již kočka zcela dospělá.
  • Mimo území Francie lidé ještě někdy zaměňují kartouzskou kočku a modře zbarvenou britskou krátkosrstou kočku. Plemenný standart těchto zvířat se však v několika podstatných bodech liší. Jde o dvě rozdílná plemena.

 

Esther J. J. Verhoef - Verhallen, Velká encyklopedie koček, Rebo Productions CZ, spol. s r.o., 1. vyd. 2004.

 



Kartouzská kočka (Chartreux)